Kynologie

 

 

Přihláška ke zkouškám ke stáhnutí:  Zde

 

 

 

 

všelidové rčení:  “Myslivec bez psa je pouze poloviční myslivec”.

 

 

Naši věrní čtyřnozí pomocníci - 2015
1. Český fousek Barbu Tcheque ČF 3x standart č. 245
2. Jezevčík drsnosrstý Dachshund Normalgrösse Rauhhaar J 3x standart č. 148
2. Pointr English Pointer POI 1x standart č.1
3. Německý krátkosrstý ohař Deutscher Kurzhaariger Vorstehhund NKO 1x standart č. 119
4. Výmarský krátkosrtý ohař Weimaraner Kurzhaar VOK 1x standart č. 99
5. Irský setr Irish Red Setter IS 1x standart č. 120
CELKEM lovecky upotřebytelných psů:  10
Seřazeno podle nejčastějšího výskytu a počtu loveckého plemene se složenými zkouškami LUP.
aktualizace:  29.2. 2016

 

Kynologie - 2014
3x Český fousek, 1x Irský setr, 2x Pointer, 1x Německý krátkosrstý ohař, 1x Výmarský krátkosrstý ohař.
CELKEM lovecky upotřebytelných psů:  11
Kynologie - 2013
3x Český fousek, 1x Irský setr, 1x Pointer, 1x Německý krátkosrstý ohař, 1x Výmarský krátkosrstý ohař, 1x Jezevčík standard drsnosrtý.
CELKEM lovecky upotřebytelných psů:  8
Kynologie - 2012
3x Český fousek, 1x Pointer, 1x Německý krátkosrstý ohař, 3x Jezevčík standard drsnosrstý,
1x Borde
r teriér.
CELKEM lovecky upotřebytelných psů:  9
Kynologie - 2011
3x Český fousek, 1x Pointer, 1x Německý krátkosrstý ohař, 1x Výmarský krátkosrstý ohař,
1x Jezevčík standard drsnosrstý, 1x Border teriér.
CELKEM lovecky upotřebytelných psů:  8
Kynologie - 2010
4x Český fousek, 1x Pointer, 3x Německý lovecký teriér (Jagdterrier), 1x Border teriér.
CELKEM lovecky upotřebytelných psů:  9

 

 

 

 

Rozdělení plemen psů dle standardu FCI

I. skupina

plemena ovčácká, pastevecká a honácká

II. skupina

pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi

III. skupina

teriéři

IV. skupina

jezevčíci

V. skupina

špicové a tzv. primitivní plemena

VI. skupina

honiči a barváři

VII. skupina

ohaři

VIII. skupina

slídiči, retrieveři a vodní psi

IX. skupina

plemena společenská

X. skupina

chrti

N. skupina

FCI neuznaná plemena

bližší informace o rozdělení jednotlivých skupin psů naleznete v níže uvedeném odkazu:

  Plemena - standardy  

Kynologické zkratky 

 

 

 

CHARAKTERISTIKA PLEMEN

 

III. TERIÉŘI

Typickými vlastnostmi teriérů jsou živost, pohyblivost, temperament a ostrost na škodnou. Teriéři do 40 cm výšky se používají i jako norníci. Kromě norování se s úspěchem používají k nahánění zvěře z houštin, právě tak jako ostatní teriéři, kteří se pro svou výšku nemohou používat k norování.

 

IV. NORNÍCI

Používají se k lovu jezevců a lišek (norování) v jejich přirozených obydlích, norách. I jezevčíci mají velmi vyvinutý lovecký pud, a proto se s úspěchem používají i k práci na povrchu stejně jako brakýři (honiči), tj. k hlasitému nahánění zvěře z houštin. Vynikají výborným nosem, proto jsou také dobrými pomocníky při práci na barvě. Musí také vynikat odvahou, statečností, neohrožeností a neúnavnou bojovností.

 

VI. BARVÁŘI

Barváři jsou specialisté pro dohledávku poraněné zvěře vysoké, popřípadě černé. Jejich používání je omezeno jen na jelení oblasti. Vyžadují zvlášť trpělivý a dlouhý výcvik. Musí se naučit držet stopu, na kterou byli nasazeni, nedat se zmást různými úskoky prchající zvěře, jako jsou např. zpětné stopy, a dokázat tuto stopu vytrvale sledovat i kilometry daleko za nepříznivých povětrnostních podmínek. Některé výkony barvářů jsou přímo neuvěřitelné. Vynikají velmi jemným nodem a přirozenými vlohami ke stopování.

 

VI. HONIČI

Honiči jsou jednou z nejstarších skupin loveckých psů. Mají velmi vyvinutý lovecký pud, který projevují vytrvalým a hlasitým štvaním na stopě zvěře, kterou pronásledují tak dlouho, až ji střelci přivedou do rány. Vedle loveckého pudu mají i výborně vyvinutý orientační smysl. Ten jim umožňuje honit v rozsáhlých komplexech houštin a neomylný návrat na místo vypuštění. Jejich vynikající nos a vrozená vloha ke stopování z nich činí i spolehlivé barváře při dohledávání poraněné spárkaté zvěře.

 

VII. OHAŘI

Plemena ohařů jsou charakterizována tím, že vystavují zvěř. Proto se jim také říká ,,stavěči“. Tuto vlastnost, která je všem ohařům vrozena, nemá žádné jiné plemeno. Pro tuto jejich vlastnost vystavující pes zavčas upozorní myslivce na přítomnost zvěře. Úkolem ohařů je také dohledávání a přinášení drobné zvěře, dohledávání spárkaté zvěře i lov vodní zvěře. Takto vycvičenému ohaři se říká ,,ohař všestranný“ s označením v průkazu původu „U“ a je ideálem každého myslivce. Vyznačují se rychlým a vytrvalým hledáním, pevným vystavováním a výborným nosem.

 

VIII. SLÍDIČI

Slídiči tvoří samostatnou skupinu plemen, která jsou (podobně jako honiči) určena k nahánění zvěře z houštin. Slídiči jsou určeni k slídění v malých houštinách, křovinách, zatravněných pasekách, rákosí atd. Těmito porosty při své malé výšce snadno pronikají. Jsou vášnivými aportéry a vodaři. Mají vynikající nos, a proto se také dobře uplatňují při dohledávce postřelené drobné zvěře. Jsou velmi inteligentní, učenliví a snadno ovladatelní. Vyznačují se mimořádnými vlohami k hlasitému sledování stopy zvěře. Lze je však vycvičit a používat i k všestranné práci s vyjímkou vystavování, která je vrozená jen ohařům.

 

 

Typy zkoušek pro ohaře

 

    Ohaři (stavěcí psi) tvoří FCI skupinu VII plemen psů, kteří se od ostatních skupin loveckých psů odlišují schopností vystavit zvěř. Tato vlastnost je u různých plemen různě vyjádřená a je to skupina psů, kterou lze v lovecké praxi použít s různým zaměřením na povrchovou práci.

 

Známe dva typy zkoušek ohařů:

- zkoušky vloh (ZV), na kterých se posuzují především vrozené vlohy psů,

- ostatní zkoušky (PZ, LZ, BZ, VP a VZ), na kterých získává pes loveckou upotřebitelnost pro příslušný druh použití v myslivosti. Zkoušky (limitní discipliny) jsou přizpůsobené praktickému využití při výkonu práva myslivosti.

   Podmínkou účasti psa na zkouškách, kromě zkoušek vloh, je předcházející účast na jarním svodu, potvrzená v průkazu původu.

 

ZKOUŠKY VLOH – ZV

    Zkoušky vloh jsou potřebné z chovatelského hlediska, neboť pes na nich nejlépe ukáže vrozené vlastnosti, které nejsou doposud ovlivněné vyšším stupněm výcviku. Jsou důležité také z hlediska kontroly dědičnosti, vhodné pro kontrolu výchovy štěněte a včasné započetí výcviku. Je proto žádoucí, aby se těchto zkoušek zúčastňovalo co nejvíce mladých ohařů (stavěcích psů).

    Zkoušek vloh se mohou zúčastnit ohaři (stavěcí psi) všech plemen a to pouze jedenkrát, než obstojí.

 

PODZIMNÍ ZKOUŠKY – PZ

    Splněním limitních disciplin nebo PZ v kterékoliv ceně kvalifikuje ohaře jako lovecky upotřebitelného pro dohledání a přinášení drobné zvěře.

    Těchto zkoušek se mohou zúčastnit všichni ohaři bez ohledu na dříve vykonané zkoušky.

 

LESNÍ ZKOUŠKY – LZ

    Absolvováním limitních disciplin nebo zkoušky jako takové v kterékoliv ceně získává ohař loveckou upotřebitelnost k dohledávání, přinášení drobné zvěře a dosledu spárkaté zvěře v lesních honitbách a ve všech jiných honitbách, kde je plánován odstřel spárkaté zvěře.

 

BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY – BZ

    Splnění limitních disciplin nebo BZ v kterékoliv ceně kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro lov a dosled spárkaté zvěře, jejíž stopa je stará přes 12 hodin.

    Barvářské zkoušky se zkoušejí podle zkušebního řádu pro jezevčíky a teriéry nebo lovecké slídiče.

 

SPECIÁLNÍ ZKOUŠKY Z VODNÍ PRÁCE – SZVP

    Splnění limitních disciplin nebo zkoušek SZVP v kterékoliv ceně kvalifikuje psy jako lovecky upotřebitelné pro dohledání a přinášení drobné zvěře.

   Na těchto zkouškách posuzují rozhodčí s kvalifikací pro VZ nebo SZVP.

(poznámka : na zkouškách SZVP se v disciplině dohledávka pohozené kachny z rákosí hodnotí přinášení jako součást discipliny).

 

VŠESTRANNÉ ZKOUŠKY – VZ

    Na všestranných zkouškách se musí prokázat vyšší stupeň použitelnosti psa v lovecké praxi a vyšší úroveň cvičitelů. Ohaři tu dokazují, že jsou skupinou psů, použitelných pro jakoukoli práci na povrchu. Z praktického hlediska by bylo vhodné, aby VZ absolvovalo co nejvíce ohařů.  Podmínkou pro účast na VZ je úspěšné absolvování PZ a nebo LZ. VZ se zásadně konají, jako dvoudenní zkoušky.  Klubové VZ se zadáním titulu CACIT se zkoušejí podle zkušebního řádu pro MKP. Na zkouškách a soutěžích se zadáním titulu CACIT se na přípravu pobarvené stopní dráhy používá 25ml barvy na 100m stopní dráhy. Pes, který

se uchází o titul CACIT a Res.CACIT musí při polní práci vystavit pernatou zvěř a při vodní práci musí přijít do kontaktu se živou kachnou.

 

 MEMORIÁL RICHARDA KNOLLA – MRK

    Memoriál Richarda Knolla je vrcholná soutěž ohařů v ČR o titul „Všestranný vítěz ČR 20..“.  Uspěje-li vítěz v I. ceně obdrží titul CACT. Druhý pes uspěje-li v I. ceně obdrží titul Res. CACT a to pro všechna plemena na MRK. Veškeré tituly nejsou nárokové a přináleží psům za mimořádný výkon a je na sboru rozhodčích, zda tituly zadá či nikoliv.

 Na MRK se psi kvalifikují na základě výsledků  všestranných soutěží  a zkoušek.  Dále na základě nominační soutěže jejíž rozsah určuje  KK ČMMJ. Tyto nominační soutěže proběhnou v prvé polovině následujícího roku a bude na ně nominováno 36 psů dle výsledků všestranných zkoušek a soutěží.  Návrh delegace rozhodčích na nominační soutěže podléhá schválení Kynologické komise ČMMJ. Termín nominačních soutěží na MRK musí být určen do 31.10. kalendářního roku.

Všichni účastníci soutěže MRK  mohou  pokračovat v soutěži i když mají z některé discipliny vylučující známku. Měli by  odstoupit jen pro  indispozici  psa nebo vůdce.  Pořadí psů je určováno podle počtu bodů dosažených v jednotlivých cenách a pořadí psů, kteří se nedostanou do ceny je určeno podle počtu dosažených bodů.

 

MEMORIÁL KARLA PODHAJSKÉHO - MKP

    Memoriál Karla Podhajského je vrcholná mezinárodní soutěž ohařů v ČR o titul „Vítěz MKP“. Uspěje-li vítěz v I. ceně obdrží titul CACIT (čekatelství Mezinárodního šampióna práce). Druhý pes uspěje-li v I. ceně obdrží titul Res. CACIT.  Nejlepší pes plemene v I. ceně získává titul CACT(čekatelství šampióna práce ČR) a druhý nejlepší pes plemene získává Res. CACT. Tituly CACT a Res. CACT se zadávají pro všechna zúčastněná plemena. Veškeré tituly nejsou nárokové a přináleží psům za mimořádný výkon a je na sboru rozhodčích, zda tituly zadá či nikoliv.  MKP se zúčastní maximálně 20 psů (10 psů z ČR a 10 psů ze zahraničí v ideálním případě). Výběr psů ze zahraničí provádí ČMMJ na návrh kynologické komise ČMMJ. Při výběru těchto psů je třeba přihlížet k dosaženým výsledkům zkoušek srovnatelných se zkouškami podle zkušebních řádů ČMMJ.

    Všichni účastníci soutěže MRK  mohou  pokračovat v soutěži i když mají z některé discipliny vylučující známku. Měli by  odstoupit jen pro  indispozici  psa nebo vůdce. Pořadí psů je určováno podle počtu bodů dosažených v jednotlivých cenách a pořadí psů, kteří se nedostanou do ceny, je určeno podle počtu dosažených bodů.

 

 

VÝCVIK

 

   Podstatou výcviku psa je dovedné působení na jeho nervovou soustavu cestou smyslových orgánů s cílem vytvořit určité stálé návyky psa na specifické povely nebo podmínky práce.

   Psovod působí na psa při výcviku jako komplexní podnět. To znamená, že pes vnímá psovoda několika analyzátory: čichem, sluchem, zrakem. Psovod tedy ovlivňuje psa svým pachem, rychlostí pohybů, svou polohou, mimikou obličeje, hlasem, silou zvuku a jeho intonací. Chceme-li vycvičit psa, musíme v prvé řadě vypracovat vzájemný vztah - kontakt mezi psovodem a psem. Dále musí psovod ovládat teoretické základy výcviku a při výcviku je dodržovat.

 

 

Kynologické povely

 

1. Poslušnost

   Poslušnost je prvním a základním předpokladem použitelnosti psa.

Pes kteréhokoliv loveckého plemene a jakkoliv vynikající jinými svými vlastnostmi je neupotřebitelný, jestliže není poslušný.

   Předpoklad pro učení poslušnosti je dán sociálním instinktem, pudem podřízenosti, který je vrozen každému loveckému psu. Plnění povelů se musí stát psu zvykem a pes musí poslouchat automaticky.

 

2. Přivolání

  Správně cvičené a procvičené přivolání podporuje vývin poslušnosti a zpevnění ostatních cviků a výkonu vůbec.

   Povely pro přibíhání - jméno psa, ,,Sem!“, dvojí krátký hvizd.

   Povely pro pohyb:

     - povelem pro chůzi u nohy je rozkaz ,,Pojď!“,

     - pro volný pohyb je vybídnutí ,,Běž!“ s pokynem ruky ve směru, kterým se má pes dát.

 

3. Odložení

   Odložení je cvik , při kterém dobře vycvičený pes zůstává

na určitém místě ležet nebo v poloze ,,daun“ tak dlouho, až obdrží další rozkaz. Přitom se musí chovat naprosto tiše.     

 

4. Daunování

   Daunování je cvik, kterým při správném postupu ovládáme psa

na každou pro psa slyšitelnou a viditelnou vzdálenost a za všech okolností. Daunování představuje základ výcviku loveckých psů.

   Sluchové povely - ,,Daun!“, dlouhé zapísknutí, výstřel.

   Zrakový povel - zdvižená ruka.              

 

5. Plazení

   Plazení samo o sobě zvyšuje poslušnost psa a je dobrou pomůckou

při stopování za zvěří. S výcvikem plazení můžeme začít, jakmile pes ovládá cvik ,,daun“. Plazení je pro psa cvikem velmi namáhavým.

   Povel - ,,Lez vpřed!“ Na tento povel se pes plazí na řemenu i volně směrem, který mu určíme.

 

6. Sedání

   Pes musí na povel ihned rychle usednout a setrvat v poloze ,,sedni“ tak dlouho, dokud nedostane další rozkaz. Má sedět klidně a tiše ve správné poloze, a to i tehdy, spatří-li lidi, zvířata nebo uslyší výstřel.  

   Sluchový povel - ,,Sedni!“

   Zrakový povel - zvednutí ukazováčku.

 

7. Vodění na řemenu

   Pes má jít klidně při levém boku svého vůdce, nemá odbočovat ani táhnout, ani zůstávat pozadu. Pes nesmí vodítko napnout, ať chůzi zpomalujeme nebo zrychlujeme. Spatří-li pes lidi, psi, kočky, zvěř nebo uslyší-li výstřely, musí zůstat klidný a nesmí sebou škubat.

   Povely - ,,K noze!“, klepnutí ploché dlaně levé ruky na stehno.           

 

8. Klid po ráně

   Účelem cviku ,,Klid po ráně“ je dosáhnout, aby se pes nebál výstřelu, ale také aby po ráně nedivočel. Navyknout loveckého psa na výstřel není nijak zvláště obtížné. Během několika hodinové pochůzky se psem stačí vystřelit 3krát až 5krát. Pes si postupně začne na rány zvykat. Už od malička zvykáme štěně např. na tlesknutí rukou.     

 

9. Přinášení

   Pes má přinášet na rozkaz každý předmět a každou zvěř, které svou váhou a rozměry odpovídají jeho tělesným schopnostem.

   V praxi přináší pes veškerou drobnou zvěř, a to buď na rozkaz anebo při dohledávce po honu bez zvláštního rozkazu.

   Na povel ,,aport“ nebo ,,přines“ pes rychle běží, uchopí rychle a správně předmět a co nejrychleji se vrátí. Předmět odevzdá v poloze ,,sedni“, a to teprve na rozkaz ,,pusť“.

 

 

Doporučené povely

 

Chůze se psem přes silnici

Víte, jak je obtížné chodit s volně pobíhajícím psem po chodníku – mezi lidmi, aniž by se nepletl, natož s ním přecházet silnici. Rádi se díváte na majitele, u kterého běží po levici německý ovčák nebo jiný pes různých plemen a nemají s přecházením žádný problém. Tak moc byste chtěli mít také tak poslušného psa, ale jakmile se podíváte na své dospívající štěně, které sotva udržíte na vodítku nebo mladého psa, který se plete pod nohama říkáte si, že to chce určitě nějakou změnu.

Jak víme z předešlých článků i obecně, štěně se snáze naučí více povelů během poměrně krátké doby. To platí samozřejmě i u výchovy. Záleží na každém z nás, jaký povel si stanovíte při přecházení silnice. Někdo říká psovi povel: „silnice“ jiní „přechod“ a tak je to různé.

Pokud psa učíte tento povel, musíte také dbát na správnou techniku a stanovit si pravidla, která po dobu učení nesmíte pozměnit či zapomenout. Jakmile jdete se psem k přechodu a pes umí povel sedni, řekněte mu tento povel, pochvalte ho a zároveň mu řekněte povel: „silnice“ a držte jej u sebe a chvalte ho odměnou. Takto povel opakujte při každém přecházení silnice. Záleží jen a jen na vás, jakou taktiku zvolíte, zda má pes před přechodem sedět u vaší levé nohy nebo může stát, ale u vás… To je věc názoru. Důležitá je hlavní podstata tohoto povelu – pes nesmí bez vašeho souhlasu přeběhnout silnici.

Jako každý povel i tento má své výhody. Je to výhoda zejména v oblasti bezpečnosti. Pokud váš pes zná základní povely, tak mu později stačí říct jeden zvolený povel a pes ihned provede to, co po něm chcete. Takto když se pes zaběhne nebo bude utíkat napřed, stačí na něj křiknout povel určený k přecházení a pes si před přechodem sedne a bude čekat na svého majitele. Silnice je velmi nebezpečná jak pro lidi, tak i pro jejich čtyřnohé mazlíčky a proto je důležité reagovat předčasně než pozdě. 

 

Přivolání psa v rušném prostředí

Pokud na vás pejsek reaguje, když jste v nerušeném prostředí, tak jen stačí správně docvičit přivolání v prostředí rušném. Vyzkoušejte tento osvědčený postup a uvidíte, že se k vám váš pes bude vracet i sám a rád. Postup je takový:

Nachystejte si více malinkých kostiček nějaké odměny (např. tvrdého sýra). Vezměte s sebou také jeho oblíbenou hračku. Připněte psa na dlouhé stopovací vodítko a vydejte se do parku za ostatními psy. Po cestě do parku zaujměte jeho pozornost jednou kostičkou dobroty schovanou v dlani. Pak vyslovte jeho jméno a v momentě, když vyslovujete jeho jméno, tak otevřete svoji dlaň, aby si pes mohl pamlsek vzít. Toto cvičení opakujte pár vteřin několikrát denně a to kdekoliv. Po chvilkách si s psíkem aktivně, ale krátce, pohrajte.

Od teď už nepouštějte vašeho psa bez připnutého dlouhého vodítka (stopovací vodítko), které za sebou pes vleče. Už se vám nesmí stát, že zavoláte na psa jménem a povelem pro přivolání a on nepřijde. Pokud na psa totiž zavoláte a on nepřijde, tak upevňujete neposlušnost, protože pes povel vnímá, ale nic se neděje. Tímto se psovi rozpadá souvislost povelu a úkolu v daném prostředí. Také nikdy psa netrestejte za to, že k vám přišel pozdě!

Předpokládám, že když se blížíte k místu, kde váš pes vidí hrající si psy, tak začíná táhnout na vodítku a těší se na hru. Zde můžete upevnit roli vůdce tím, že pokud zatáhne směrem ke psům, tak změňte směr chůze od psů. Až pes povolí v tahu a následuje vás, pak jej pochvalte a pokračujte zpátky směrem ke psům. Pes si musí spojit, že tam, kam nyní chce, se dostane jen tak, že vodítko nebude v tahu. Často teď měňte směr a rytmus chůze, aby se vám pes musel často přizpůsobovat. Za každý náznak spolupráce psa pochvalte a odměňte, někdy je pro psa odměnou změna směru tam, kam chce pes jít. Až bude pes schopen si sednout před dovádějícími psy, tak jej na stopovacím vodítku vypusťte, ať si poběhá. Po chvíli vyhledejte konec stopovací šňůry a stoupněte na ní nebo jí chytněte a až ji pevně držíte, tak na psa jednou zavolejte. Doporučuji si ke stopovacímu vodítku zakoupit i cyklistické rukavice, které zabrání poranění při přitahování dovádějícího psa k sobě a ochrání vás od nečistot, které na sebe vodítko nabaluje. Pokud pes přiběhne, tak ho pochvalte „hodný ke mně“, dejte mu odměnu a na povel volno ho zase vypusťte zpět za psy. Pes nevnímá? Na vodítku si ho k sobě bez řečí přitáhněte a až je u vás, tak ho pochvalte „hodný ke mně“, odměňte ho a vyslovte „volno“ a psa zase vypusťte do hry se psy. Často ho ze hry odvolávejte a přitahujte ho k sobě, abyste ho mohla pochválit a odměnit za příchod k vám (i když zatím vynucený). Časem se pes naučí, že je mnohem příjemnější si pro odměnu zaběhnout, než aby byl přitahován. Pokud pes pamlsek odmítá, nevnímá a tahá za psy, tak jej nevypouštějte do hry, ale procvičte si jen změny směru a rytmu chůze se psem podle vašich pravidel. Pokud chce pes za psy, vy jděte od psů. Jakmile se vodítko prověsí tak, že již není v tahu, tak změňte směr zpátky ke psům. Pes po chvíli pochopí, že pokud vás bude následovat, tak bude více legrace a zábavy.

Jestliže k vám pes kdykoliv přijde bez zavolání, tak toto chování také odměňte pochvalou „hodný ke mně“ nebo pamlskem. Upevníte v psovi, že je výhodné se k vám vracet a po čase se z tohoto vědomě nabízeného chování stane zvyk, který již nebudete muset odměňovat pamlskem, ale bude stačit, když ho jen pochválíte.

Jakmile už na stopovacím vodítku pes s radostí přibíhá na váš jednou vydaný povel nebo se k vám sám po chvilkách ve hře vrací, tak je čas zkusit přivolání bez stopovací šňůry.

Nácvik přivolání bez stopovací šňůry se trénuje takto: Až když je psík ve hře se psy unaven nebo se ve hře se psy chvíli zastaví, tak ho zrovna zavoláte. Tím zvýšíte pravděpodobnost příchodu k vám a pes si takto upevňuje poslušnost i na volno. Postupně přivolání ztěžujte a psa přivolávejte i z bouřlivé hry s ostatními psy. Pokud pes zase přestane poslouchat, tak začněte zase na stopovací šňůře a postup opakujte.

Ujistěte psa o správném zařazení v hierarchii ve vaší rodině, posílíte tak vaší roli vůdce a pomůže vám to k budování správného a pevného vztahu se psem. Neudělujte mu taková práva, která náleží vůdcům – Vám. Někdy stačí upravit chování ke psu doma a upraví se také poslušnost v rušném prostředí. A pamatujte, že pozitivním podmiňováním žádoucího chování docílíte kýženého cíle daleko rychleji a efektivněji!

 

 

Štěkej

Povel štěkej jsem pejska naučila tak, že jsem natáhla ruku, zvedla ukazováček a říkala povel „štěkej“, může se také využít situace, kdy pejsek si hraje a jak je rozdováděný, tak štěká. Při tom hrají jak štěká dáváte povel „štěkej“ a zase odměňte a pochvalte.

 

 

 

Odměny při výcviku

 

Trénování s pamlskama

Když už doma máme to štěňátko a chceme ho naučit alespoň základní poslušnosti, tak je nejlepší ho také něčím odměňovat. Pejsek aby pracoval s radostí, musí být odměněn, protože si s tím, že dostane pamlsek spojí: (Správě si sednu na povel a dostanu ten dobrý pamlsek, který mi moc chutná).

Dobré je, když za každý správně udělaný povel pejska odměníme. Když pejsek neposlechne a bude si dělat co chce např.: řeknete mu povel sedni a on bude utíkat po zahradě nebo se válet, tak řekněte NE! a opakujte po chvilce povel znovu. Když potom ho udělá správně, pohlaďte ho a dejte mu pamlsek.

 

Pejsek při podávání pamlsku kouše

Po dlouhém cvičení už pejsek ví, že dostane pamlsek za dobře udělaný povel, ale většinou si ho do tlamy nevezme „něžně“ nýbrž po něm rafne a někdy by spolkl i vaši ruku.

 

Jak tomu předejít

Když za pochvalu dáváte před tlamu pejskovi pamlsek, tedy mu ho chcete dát a už uvidíte, že po něm chce „skočit“, tak cukněte a řekněte „NE!“ nebo „POMALU!“. Takhle když už to máte vytipovaný, že po podávaném pamlsku chce „skočit“ opakujte tato slova a uvidíte, že si ho pejsek vezme pomalu a s něžností (mám to odzkoušený).

 

Zdroj:  https://www.sportovni-kynologie.cz/

 

 

Další literatura k prohloubení znalostí:

 

OHAŘI.eu   

Portál nejen pro chovatele ohařů ...

 

1.    Základní výcvik psa

2.    Výcvik loveckých psů - 1. díl

3.    Výcvik loveckých psů - 2. díl

4.    Výcvik loveckého psa v přinášení - I.díl

5.    Výcvik loveckého psa v přinášení - II.díl

6.    Nejčastější chyby ve výcviku psa

7.    Jak na socializaci ?

8.    Psí školka a socializace

 

 

 

SPORTOVNÍ-KYNOLOGIE.cz 

Zajímavosti ze světa psů - Rady při výchově a výcviku

 

 1.    Ovladatelnost na vodítku

 2.    Povel sedni, štěkej a aport

 3.    Základy kynologického výcviku

 4.    Přivolání psa v rušném prostředí

 5.    Odměny při výcviku

 6.    Výcvik staršího psa

 7.    Chůze se psem přes silnici

 8.    Chůze na vodítku – jak naučit psa na vodítko

 9.    Ke mně, k noze a zůstaň

10.   Výchova a výcvik štěněte

 

 

 

 

Dokumenty si můžete volně prohlížet

v naší galerii na RAJCE.net