Kynologie

PLÁN kynologických akcí - OMS PŘEROV. 

 KYNOLOGICKÝ kalendář zde 

Zkušební řády pro zkoušky lovecké upotřebitelnosti

Sbor zástupců ČMMJ na svém zasedání 8. 6. 2019 schválil novelu Všeobecné části Zkušebního řádu pro zkoušky lovecké upotřebitelnosti.

Tato novela vstoupí v platnost 1. 1. 2020. Ostatní části – jednotlivé řády pro zkoušky ohařů, loveckých slídičů a retrievrů, jezevčíků a teriérů, honičů a barvářů zůstaly zachovány dle znění Zkušební řádu platného od 1. 1. 2014 a ve znění Dodatku č. 1/2015 ZŘ.

Novelizace všeobecné části se zaměřila na ujednocení terminologie a zkratek zkoušek, opravy chyb, na zpracování relevantních podnětů pro změny od pobočných spolků, ale zvláště na úpravy, které vyvstaly ze zkušeností s šetřenými dotazy v Kynologické komisi a s případy řešených přestupků v Dozorčí radě ČMMJ. Změny by měly napomoci k přesnějšímu výkladu Všeobecné části zkušebního řádu.

Dozorčí rada ČMMJ rovněž zpracovala úpravu novely všeobecné části ZŘ a navrhla napravit nedostatky původního textu zejména proto, aby byla jasně nastavena pravidla pro využití výsledků kontrol zkoušek, procesní postupy, oprávnění zkoušky neuznat a vazby na řád pro jmenování a odvolávání rozhodčích.

Současně do textové části celého zkušebního řádu byl zakomponován Dodatek č. 1/2015 ZŘ, který byl schválen Sborem zástupců ČMMJ v roce 2015, jen rok po schválení nového zkušebního řádu s účinností od 1. 1. 2014, ale nebyl doposud do textu zapracován.

Co tedy v novém vydání zkušebního řádu najdete? Účinnost nového zkušebního řádu je od 1. 1. 2020. Od tohoto data také platí nové Pověření č. 1/2020 Ministerstva zemědělství k organizování zkoušek psů z výkonu s č. j. 56816/2019-MZE-16233. V textu je zapracovaný Dodatek č. 1/2015 zkušebního řádu a samozřejmě novelizovaná všeobecná část. Praktická část jednotlivých zkušebních řádů pro ohaře, pro slídiče a retrievry, pro jezevčíky a teriéry, pro honiče, pro barváře a pro zkoušky v norování byla zachována.

Nové zkušební řády můžete zakoupit přes knihkupectví Myslivost nebo si je můžete objednat elektronicky v eshopu na www.myslivost.cz.

Přihláška ke zkouškám ke stáhnutí:  Zde

všelidové rčení:  “Myslivec bez psa je pouze poloviční myslivec”.

CHARAKTERISTIKA PLEMEN

III. TERIÉŘI

Typickými vlastnostmi teriérů jsou živost, pohyblivost, temperament a ostrost na škodnou. Teriéři do 40 cm výšky se používají i jako norníci. Kromě norování se s úspěchem používají k nahánění zvěře z houštin, právě tak jako ostatní teriéři, kteří se pro svou výšku nemohou používat k norování.

IV. NORNÍCI

Používají se k lovu jezevců a lišek (norování) v jejich přirozených obydlích, norách. I jezevčíci mají velmi vyvinutý lovecký pud, a proto se s úspěchem používají i k práci na povrchu stejně jako brakýři (honiči), tj. k hlasitému nahánění zvěře z houštin. Vynikají výborným nosem, proto jsou také dobrými pomocníky při práci na barvě. Musí také vynikat odvahou, statečností, neohrožeností a neúnavnou bojovností.

VI. BARVÁŘI

Barváři jsou specialisté pro dohledávku poraněné zvěře vysoké, popřípadě černé. Jejich používání je omezeno jen na jelení oblasti. Vyžadují zvlášť trpělivý a dlouhý výcvik. Musí se naučit držet stopu, na kterou byli nasazeni, nedat se zmást různými úskoky prchající zvěře, jako jsou např. zpětné stopy, a dokázat tuto stopu vytrvale sledovat i kilometry daleko za nepříznivých povětrnostních podmínek. Některé výkony barvářů jsou přímo neuvěřitelné. Vynikají velmi jemným nodem a přirozenými vlohami ke stopování.

VI. HONIČI

Honiči jsou jednou z nejstarších skupin loveckých psů. Mají velmi vyvinutý lovecký pud, který projevují vytrvalým a hlasitým štvaním na stopě zvěře, kterou pronásledují tak dlouho, až ji střelci přivedou do rány. Vedle loveckého pudu mají i výborně vyvinutý orientační smysl. Ten jim umožňuje honit v rozsáhlých komplexech houštin a neomylný návrat na místo vypuštění. Jejich vynikající nos a vrozená vloha ke stopování z nich činí i spolehlivé barváře při dohledávání poraněné spárkaté zvěře.

VII. OHAŘI

Plemena ohařů jsou charakterizována tím, že vystavují zvěř. Proto se jim také říká ,,stavěči“. Tuto vlastnost, která je všem ohařům vrozena, nemá žádné jiné plemeno. Pro tuto jejich vlastnost vystavující pes zavčas upozorní myslivce na přítomnost zvěře. Úkolem ohařů je také dohledávání a přinášení drobné zvěře, dohledávání spárkaté zvěře i lov vodní zvěře. Takto vycvičenému ohaři se říká ,,ohař všestranný“ s označením v průkazu původu „U“ a je ideálem každého myslivce. Vyznačují se rychlým a vytrvalým hledáním, pevným vystavováním a výborným nosem.

VIII. SLÍDIČI

Slídiči tvoří samostatnou skupinu plemen, která jsou (podobně jako honiči) určena k nahánění zvěře z houštin. Slídiči jsou určeni k slídění v malých houštinách, křovinách, zatravněných pasekách, rákosí atd. Těmito porosty při své malé výšce snadno pronikají. Jsou vášnivými aportéry a vodaři. Mají vynikající nos, a proto se také dobře uplatňují při dohledávce postřelené drobné zvěře. Jsou velmi inteligentní, učenliví a snadno ovladatelní. Vyznačují se mimořádnými vlohami k hlasitému sledování stopy zvěře. Lze je však vycvičit a používat i k všestranné práci s vyjímkou vystavování, která je vrozená jen ohařům.

Typy zkoušek pro ohaře

    Ohaři (stavěcí psi) tvoří FCI skupinu VII plemen psů, kteří se od ostatních skupin loveckých psů odlišují schopností vystavit zvěř. Tato vlastnost je u různých plemen různě vyjádřená a je to skupina psů, kterou lze v lovecké praxi použít s různým zaměřením na povrchovou práci.

Známe dva typy zkoušek ohařů:

- zkoušky vloh (ZV), na kterých se posuzují především vrozené vlohy psů,

- ostatní zkoušky (PZ, LZ, BZ, VP a VZ), na kterých získává pes loveckou upotřebitelnost pro příslušný druh použití v myslivosti. Zkoušky (limitní discipliny) jsou přizpůsobené praktickému využití při výkonu práva myslivosti.

   Podmínkou účasti psa na zkouškách, kromě zkoušek vloh, je předcházející účast na jarním svodu, potvrzená v průkazu původu.

ZKOUŠKY VLOH – ZV

    Zkoušky vloh jsou potřebné z chovatelského hlediska, neboť pes na nich nejlépe ukáže vrozené vlastnosti, které nejsou doposud ovlivněné vyšším stupněm výcviku. Jsou důležité také z hlediska kontroly dědičnosti, vhodné pro kontrolu výchovy štěněte a včasné započetí výcviku. Je proto žádoucí, aby se těchto zkoušek zúčastňovalo co nejvíce mladých ohařů (stavěcích psů).

    Zkoušek vloh se mohou zúčastnit ohaři (stavěcí psi) všech plemen a to pouze jedenkrát, než obstojí.

PODZIMNÍ ZKOUŠKY – PZ

    Splněním limitních disciplin nebo PZ v kterékoliv ceně kvalifikuje ohaře jako lovecky upotřebitelného pro dohledání a přinášení drobné zvěře.

    Těchto zkoušek se mohou zúčastnit všichni ohaři bez ohledu na dříve vykonané zkoušky.

LESNÍ ZKOUŠKY – LZ

    Absolvováním limitních disciplin nebo zkoušky jako takové v kterékoliv ceně získává ohař loveckou upotřebitelnost k dohledávání, přinášení drobné zvěře a dosledu spárkaté zvěře v lesních honitbách a ve všech jiných honitbách, kde je plánován odstřel spárkaté zvěře.

BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY – BZ

    Splnění limitních disciplin nebo BZ v kterékoliv ceně kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro lov a dosled spárkaté zvěře, jejíž stopa je stará přes 12 hodin.

    Barvářské zkoušky se zkoušejí podle zkušebního řádu pro jezevčíky a teriéry nebo lovecké slídiče.

SPECIÁLNÍ ZKOUŠKY Z VODNÍ PRÁCE – SZVP

    Splnění limitních disciplin nebo zkoušek SZVP v kterékoliv ceně kvalifikuje psy jako lovecky upotřebitelné pro dohledání a přinášení drobné zvěře.

   Na těchto zkouškách posuzují rozhodčí s kvalifikací pro VZ nebo SZVP.

(poznámka : na zkouškách SZVP se v disciplině dohledávka pohozené kachny z rákosí hodnotí přinášení jako součást discipliny).

VŠESTRANNÉ ZKOUŠKY – VZ

    Na všestranných zkouškách se musí prokázat vyšší stupeň použitelnosti psa v lovecké praxi a vyšší úroveň cvičitelů. Ohaři tu dokazují, že jsou skupinou psů, použitelných pro jakoukoli práci na povrchu. Z praktického hlediska by bylo vhodné, aby VZ absolvovalo co nejvíce ohařů.  Podmínkou pro účast na VZ je úspěšné absolvování PZ a nebo LZ. VZ se zásadně konají, jako dvoudenní zkoušky.  Klubové VZ se zadáním titulu CACIT se zkoušejí podle zkušebního řádu pro MKP. Na zkouškách a soutěžích se zadáním titulu CACIT se na přípravu pobarvené stopní dráhy používá 25ml barvy na 100m stopní dráhy. Pes, který

se uchází o titul CACIT a Res.CACIT musí při polní práci vystavit pernatou zvěř a při vodní práci musí přijít do kontaktu se živou kachnou.

 MEMORIÁL RICHARDA KNOLLA – MRK

    Memoriál Richarda Knolla je vrcholná soutěž ohařů v ČR o titul „Všestranný vítěz ČR 20..“.  Uspěje-li vítěz v I. ceně obdrží titul CACT. Druhý pes uspěje-li v I. ceně obdrží titul Res. CACT a to pro všechna plemena na MRK. Veškeré tituly nejsou nárokové a přináleží psům za mimořádný výkon a je na sboru rozhodčích, zda tituly zadá či nikoliv.

 Na MRK se psi kvalifikují na základě výsledků  všestranných soutěží  a zkoušek.  Dále na základě nominační soutěže jejíž rozsah určuje  KK ČMMJ. Tyto nominační soutěže proběhnou v prvé polovině následujícího roku a bude na ně nominováno 36 psů dle výsledků všestranných zkoušek a soutěží.  Návrh delegace rozhodčích na nominační soutěže podléhá schválení Kynologické komise ČMMJ. Termín nominačních soutěží na MRK musí být určen do 31.10. kalendářního roku.

Všichni účastníci soutěže MRK  mohou  pokračovat v soutěži i když mají z některé discipliny vylučující známku. Měli by  odstoupit jen pro  indispozici  psa nebo vůdce.  Pořadí psů je určováno podle počtu bodů dosažených v jednotlivých cenách a pořadí psů, kteří se nedostanou do ceny je určeno podle počtu dosažených bodů.

MEMORIÁL KARLA PODHAJSKÉHO - MKP

    Memoriál Karla Podhajského je vrcholná mezinárodní soutěž ohařů v ČR o titul „Vítěz MKP“. Uspěje-li vítěz v I. ceně obdrží titul CACIT (čekatelství Mezinárodního šampióna práce). Druhý pes uspěje-li v I. ceně obdrží titul Res. CACIT.  Nejlepší pes plemene v I. ceně získává titul CACT(čekatelství šampióna práce ČR) a druhý nejlepší pes plemene získává Res. CACT. Tituly CACT a Res. CACT se zadávají pro všechna zúčastněná plemena. Veškeré tituly nejsou nárokové a přináleží psům za mimořádný výkon a je na sboru rozhodčích, zda tituly zadá či nikoliv.  MKP se zúčastní maximálně 20 psů (10 psů z ČR a 10 psů ze zahraničí v ideálním případě). Výběr psů ze zahraničí provádí ČMMJ na návrh kynologické komise ČMMJ. Při výběru těchto psů je třeba přihlížet k dosaženým výsledkům zkoušek srovnatelných se zkouškami podle zkušebních řádů ČMMJ.

    Všichni účastníci soutěže MRK  mohou  pokračovat v soutěži i když mají z některé discipliny vylučující známku. Měli by  odstoupit jen pro  indispozici  psa nebo vůdce. Pořadí psů je určováno podle počtu bodů dosažených v jednotlivých cenách a pořadí psů, kteří se nedostanou do ceny, je určeno podle počtu dosažených bodů.

VÝCVIK

   Podstatou výcviku psa je dovedné působení na jeho nervovou soustavu cestou smyslových orgánů s cílem vytvořit určité stálé návyky psa na specifické povely nebo podmínky práce.

   Psovod působí na psa při výcviku jako komplexní podnět. To znamená, že pes vnímá psovoda několika analyzátory: čichem, sluchem, zrakem. Psovod tedy ovlivňuje psa svým pachem, rychlostí pohybů, svou polohou, mimikou obličeje, hlasem, silou zvuku a jeho intonací. Chceme-li vycvičit psa, musíme v prvé řadě vypracovat vzájemný vztah - kontakt mezi psovodem a psem. Dále musí psovod ovládat teoretické základy výcviku a při výcviku je dodržovat.

Kynologické povely

1. Poslušnost

   Poslušnost je prvním a základním předpokladem použitelnosti psa.

Pes kteréhokoliv loveckého plemene a jakkoliv vynikající jinými svými vlastnostmi je neupotřebitelný, jestliže není poslušný.

   Předpoklad pro učení poslušnosti je dán sociálním instinktem, pudem podřízenosti, který je vrozen každému loveckému psu. Plnění povelů se musí stát psu zvykem a pes musí poslouchat automaticky.

2. Přivolání

  Správně cvičené a procvičené přivolání podporuje vývin poslušnosti a zpevnění ostatních cviků a výkonu vůbec.

   Povely pro přibíhání - jméno psa, ,,Sem!“, dvojí krátký hvizd.

   Povely pro pohyb:

     - povelem pro chůzi u nohy je rozkaz ,,Pojď!“,

     - pro volný pohyb je vybídnutí ,,Běž!“ s pokynem ruky ve směru, kterým se má pes dát.

3. Odložení

   Odložení je cvik , při kterém dobře vycvičený pes zůstává

na určitém místě ležet nebo v poloze ,,daun“ tak dlouho, až obdrží další rozkaz. Přitom se musí chovat naprosto tiše.     

4. Daunování

   Daunování je cvik, kterým při správném postupu ovládáme psa

na každou pro psa slyšitelnou a viditelnou vzdálenost a za všech okolností. Daunování představuje základ výcviku loveckých psů.

   Sluchové povely - ,,Daun!“, dlouhé zapísknutí, výstřel.

   Zrakový povel - zdvižená ruka.              

5. Plazení

   Plazení samo o sobě zvyšuje poslušnost psa a je dobrou pomůckou

při stopování za zvěří. S výcvikem plazení můžeme začít, jakmile pes ovládá cvik ,,daun“. Plazení je pro psa cvikem velmi namáhavým.

   Povel - ,,Lez vpřed!“ Na tento povel se pes plazí na řemenu i volně směrem, který mu určíme.

6. Sedání

   Pes musí na povel ihned rychle usednout a setrvat v poloze ,,sedni“ tak dlouho, dokud nedostane další rozkaz. Má sedět klidně a tiše ve správné poloze, a to i tehdy, spatří-li lidi, zvířata nebo uslyší výstřel.  

   Sluchový povel - ,,Sedni!“

   Zrakový povel - zvednutí ukazováčku.

7. Vodění na řemenu

   Pes má jít klidně při levém boku svého vůdce, nemá odbočovat ani táhnout, ani zůstávat pozadu. Pes nesmí vodítko napnout, ať chůzi zpomalujeme nebo zrychlujeme. Spatří-li pes lidi, psi, kočky, zvěř nebo uslyší-li výstřely, musí zůstat klidný a nesmí sebou škubat.

   Povely - ,,K noze!“, klepnutí ploché dlaně levé ruky na stehno.           

8. Klid po ráně

   Účelem cviku ,,Klid po ráně“ je dosáhnout, aby se pes nebál výstřelu, ale také aby po ráně nedivočel. Navyknout loveckého psa na výstřel není nijak zvláště obtížné. Během několika hodinové pochůzky se psem stačí vystřelit 3krát až 5krát. Pes si postupně začne na rány zvykat. Už od malička zvykáme štěně např. na tlesknutí rukou.     

9. Přinášení

   Pes má přinášet na rozkaz každý předmět a každou zvěř, které svou váhou a rozměry odpovídají jeho tělesným schopnostem.

   V praxi přináší pes veškerou drobnou zvěř, a to buď na rozkaz anebo při dohledávce po honu bez zvláštního rozkazu.

   Na povel ,,aport“ nebo ,,přines“ pes rychle běží, uchopí rychle a správně předmět a co nejrychleji se vrátí. Předmět odevzdá v poloze ,,sedni“, a to teprve na rozkaz ,,pusť“.

Další literatura k prohloubení znalostí:

OHAŘI.eu   

Portál nejen pro chovatele ohařů ...

1.    Základní výcvik psa

2.    Výcvik loveckých psů - 1. díl

3.    Výcvik loveckých psů - 2. díl

4.    Výcvik loveckého psa v přinášení - I.díl

5.    Výcvik loveckého psa v přinášení - II.díl

6.    Nejčastější chyby ve výcviku psa

7.    Jak na socializaci ?

8.    Psí školka a socializace

K prostudování:

Zkušební řád  platný od 1.1. 2020 

Dodatek č. 1/2015 ke ZŘ

10.2_Myslivecká kynologie_ZKUŠEBNÍ ŘÁD_Všeobecná část  

10.1_Zkušební řád pro ohaře_03-2008.jpg  

Dokumenty si můžete volně prohlížet

v naší galerii na RAJCE.net